` Máme na této zemi ze stromů zázračných jeden , jenž vkořeněný
je v samých nebesích.
Nikdo se v jeho stínu nemusí bouře bát, vždy si tam odpočinu,
strom nezná ran a zrad.
` Ten strom v své nezměrnosti se Láska jmenuje a plod, jímž všechny hostí,
to odevzdanost je.
Ten plod je odjakživa velikým štěstím mým a vůní, kterou skrývá,
se vždycky potěším.
` Když se ho dotknu jemně, zdá se mi pokladem, když k ochutnání zve mě,
je sladší den co den.
Je to na naší zemi pokojný oceán, kéž navždy přáno je mi,
že též v něm spočívám...
` Ta odevzdanost sama mě klade v náruč tvou a je mi dána manna
těch, kteří tvými jsou.
Tobě se odevzdávám, nejdražší Pane můj, a denně očekávám
dychtivě pohled tvůj.
` Úsměvně stále znova usnout ti na srdci a říkat lásky slova
je, Pane, vše, co chci.
Jak zvedá sedmikráska k nebi svou korunku, tak točí se má láskou
vždy znova po slunku.
` A sluncem se mi stala, Králi, vládnoucí všem, božská Hostie malá,
drobná, jak sama jsem.
Nebeské rozzáření, svit jasný na výsost přináší do duše mi
pravou odevzdanost.
` Kdyby mě opustili všichni, jež v světě znám, tiše se, Bože milý,
s tou ztrátou vyrovnám.
Když se mi vzdálíš, Pane, ty, dražší nad poklad, přes štěstí postrádané
budu se usmívat.
` Počkám bez nepokoje až se mi vrátíš zpět a přitom písně svoje
ti nepřestanu pět.
Ne, nic mě nesmí lekat a nic mě nezraní, má duše bude létat
výše než skřivani.
` Když z mraků vzlétá výše, nebe vždy modré mám a dotýkám se říše,
kde vládne Pán Bůh sám.
Tak čekám nevzrušeně své nebe zářivé, vždyť v kalichu mám denně
sladký plod lásky tvé!
Věčná píseň zpívaná již ve vyhnanství` Vyhnaná snoubenka může i v cizí zemi zpívat o nekonečné lásce v písních svých,
vždyť tebou, Ježíši, tam opuštěna není, tvá láska objímá ji jako v nebesích.
ª Ty lásko má, v kráse neskonalé sám dáváš se mi neustále
i v srdci mém vše zní k tvé chvále a život můj je samá láska jen.
` Nemyslíš na ubohost moji, v mém srdci prodléváš vždy rád.
Je zázrak, že já lásku tvoji svou láskou stačím upoutat.
Je zázrak, že já lásku tvoji svou láskou stačím upoutat.
ª Ty lásko má, v kráse neskonalé sám dáváš se mi neustále
i v srdci mém vše zní k tvé chvále a život můj je samá láska jen.
· //:V mé duši žár plane, kéž plát nepřestane, jen tobě, můj Pane, chci se stravovat.
Tvůj oheň mě nítí, tvá výheň mě sytí, chci časné své bytí v tobě dokonat.
Všechno utrpení v radost mou se mění, když se bez umdlení vrhám k tobě jen.
Má nebeská země , šťastně jásá ve mně slastí, kterou denně cítím v srdci svém.://
I v srdci mém vše zní k tvé chvále a život můj je samá Láska jen
` Má nebeská země, to je Lásky země, věčné Lásky zem!
to je hloubka no jo Terezie z Lisiex :-) M.
NÁDHERNÝ, JEDNODUŠE JE MŮJ VZOR
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.